Velkoměsta
12:02
Kapitola
6. Velkoměsta
=
globální velkoměsta – Londýn, Tokio , New York, vliv za hranice
jejich zemí
Londýn
- 7milionů byvatel, 300 jazyků, kulturní a umělecké dědictví,
mladá populace (20-24let) důsledkem vysoké úrovně migrace
(práce, vzdělání, kultura).
New
York - 8.mil obyv. (nejhustěji zalidněné v USA), Wall Street
– světové ekonomické centrum, významné středisko OSN, vliv na
vývoj hudebních stylů.
Tokio
- 8mil.obyv. (s aglomerací 35mil. nejlidnatější velkoměsto),
nejvyšší HDP, kulturní centrum.
=
ve velkoměstech mají lidé často pocit osamělosti kvůli hodně
interakcím s neznámými lidmi
Teoretizace
urbanismu
Velkoměsto
– obydlené centrum oblasti, lišící se od menšího města čí
vesnice velikostí a šíří aktivit, které v něm lze
provozovat. Zpravidla jde o činnosti náboženské,
vojensko-politické, ekonomické, vzdělávací a kulturní.
Prostřednictvím jejich souhrnu dochází k uplatňování moci
nad okolím.
=
díky široké škále činností fungují vůči okolním oblastem
jako centra moci.
Ferdinand
Tönnies
=vliv
velkoměsta na sociální vazby a solidaritu, proces urbanizace
sociální život nevratně změnil.
=
urbanizace > ztráta hodnot, které nazýval Gemeinschaft
= pospolitost, vazby uvnitř komunity (sousedské a přátelské
vztahy), jasné chápání vlastní sociální pozice.
=
Gemeinschaft nahrazovány Gesellschaft
- „přidružené vazby“, krátkodobé, instrumentální, účelové.
Vztahy mají tendenci se uzpůsobovat pro konkrétní situaci a účel.
Georg
Simmel
=
velkoměsto bombarduje mysl obrazy, dojmy, aktivitami, pocity, lidé
se brání vytěsňováním a nezájmem - to vede k emocionálnímu
distancování.
=
díky kapitalismu jsou lidé ve městech nekompromisní a dávají
malý prostor emočním vazbám.
=
velkoměsta - Kapitalistická finanční centra > „kalkulující
uvažování“ (jak bude vztah výhodný?)
=
kritika: Simmels zakláda na osobním pozorování a ne na
výzkumných metodách. Generalizuje určitý typ velkoměsta na
velkoměsta obecně (všechna města nejsou finančními centry).
=
význam: ukazuje vliv sociálního prostředí na sociální
interakce lidí (město není prostorovou entitou, ale sociální),
problémy moderního života odvozeny od nároku jednotlivce zachovat
si individualitu existence tváří v tvář vše pohlcujícím
sociálním silám.
Chicagská
škola
=
mezi 20. a 40. lety 20.století, Robert Park,
Erness Burgess,
Louis Wirt.
=
jak se velkoměsto formuje a jak dochází k tomu, že se
vnitřně rozděluje.
=
urbánní
ekologie:
=
systematický růst velkých měst (podél břehů, nížiny,
obchodní křižovatky), rozmístění velkých měst lze chápat ve
smyslu principů rozšiřování přírodních organismů.
=
města nerostou nahodile, ale v reakci na výhodné
charakteristiky prostředí.
=
Park:
Jakmile je město založeno, třídícím mechanismem z obyvatelstva
vybere jedince vhodné k životu v určitém prostředí.
=
velkoměsto – mapa oblastí s odlišnými sociálními
charakteristikami.
=
rozvoj měst probíhal v soustředných kruzích, rozdělených
na úseky. Ve středu centrum (prosperující byznys, zchátralé
soukromé příbytky), další okruh dříve založené čtvrti
(bydlí tu pracovníci v manuálních profesích), dále
předměstí (vysokopříjmnové skupiny). K invazi a sukcesi
dochází v rámci městských kruhů.
=
Amos Hawley:
důraz na vzájemnou souvislost různých oblastní velkoměsta,
diferenciace – jak se lidé adaptují na prostředí, specializace
skupin. Dominantní roli mají skupiny, na nichž závisí mnoho
ostatních, toto určuje jejich geografickou pozici v centru
(banky, pojišťovny).
=
tato perspektiva ale nebere v potaz promyšlený plán
v uspořádání velkoměsta.
=
Fischer:
velkoměsto umožňuje lokální vazby a vznik subkultur, vesnice
nikoliv. Velkoměsto podporuje a vytváří osobní vztahy, dělení
na veřejnou sféru kontaktů s cizími lidmi a soukromější
svět rodiny, přátel, kolegů. Pozitivní možnosti ve velkoměstě
spíše převažují nad nevýhodami.
Louis
Wirth
=
zábýval se urbanismem jako způsobem života, urbanismus je třeba
chápat jako formu sociální existence.
=
město je iniciačním a řídícím centrem eko.,pol. a kult. života
působící i na nejvzálenější světové komunity.
=
„sekundární
kontakty“
- prchávé,dílčí kontakty obyvatel velkoměsta, prostředky
k dosažení jiných cílů („ primární
kontakty“-
rodina, silné komunitní vztahy“)
=
kritika:
=
opírá se pouze o americká města, urbanismus se liší podle doby
a místa
Herbert
Gans
- „městští vesničané“ - např. italsko-americká komunita
=
význam: urbanismus není jen jednou částí společnosti, ale
vyjadřuje a ovlivňuje charakter širšího sociálního systému.
Urbanismus
a vytvářené prostředí:
=
nejde o autonomní proces, musí být analyzován ve vztahu k modelům
politické a ekonomické změny.
David
Harvey
=
navazoval na marxistické myšlenky.
=
urbanismus je jedním z aspektů vytvářeného
prostředí,
které přináší rozšíření kapitalismu.
=
průmysl stírá rozdělení město x krajina, jak tomu bylo dříve
v tradičních společnostech. Zemědělství řízeno podle
potřeb ceny a zisku, oslabuje rozdíly v sociálním životě
městských a venkovských lidí.
=
prostor je neustále restrukturován podle umístění továren
velkých podniků. Působí na něj, jak vláda zajišťuje kontrolu
nad půdou a průmyslovou výrobu, jednání investorů při prodeji
budov a půdy, např. zlevnění výroby v jedné lokaci
nebo přeorientování firmy na jiný výrobek vede k zavření
úřadů a továren a otevření na jiném místě.
=
teorie nerovnoměrného prostorového rozvoje.
Manuel
Castells
=
prostorová forma společnosti spojena s mechanismy jejího
vývoje.
=
rozvržení a architektura měst a čtvrtí vyjadřuje konflikty mezi
různými společenskými skupinami.
=
vnímá velkoměsto také jako součást procesů kolektivní
spotřeby,
které jsou inherentní charakteristikou průmyslového kapitalismu
(lidé společně konzumují produkty moderního průmyslu). Daňový
systém rozhoduje, kdo si co může koupit, nad těmito procesy mají
moc banky a pojišťovací společnosti.
=
vliv vládní moci na podobu měst - silnice,veř. budovy,zeleň,
fyzická podoba měst produktem tržních sil i vládní moci.
=
také zápas o změnu životních podmínek neprivilegovaných skupin
má význam podobu města(soc.hnutí zabývající se podmínkami
bydlení, znečištěním ovzduší atd).
=
Harvey i Castells považují velkoměsto za „umělé“ prostředí
zkonstruované lidmi. Lidská činnost změnila i přírodní svět.
Lidé na farmách jsou také vázáni na širší společnost.
John
Logan a Harvey Molotch:
=
propojení Castellsovi a Harveyovi teorie s rysy ekologického
přístupu.
=
ekonomický vývoj v rámci státu i v mezinárodním
měřítku, ovlivňuje urbánní život. Ekonomické faktory jsou
však uváděny k životu lokálními organizacemi (podnikání
v místě bydliště, činnost bank, vládních organizací nebo
kupců domů).
=
konflikty a napětí mezi lidmi, kteří nakupují půdu a budovy ve
městech, jsou klíčové faktory strukturujícími městské čtvrti
(např. obchodní spol. kupují budovy a nestarají se o sociální a
fyzické dopady nebo likvidaci starých usedlostí. Lidé se sdružují
do skupin, aby hájili své zájmy. To může vést ke vzniku zón
s omezenou výstavbou).
Vývoj
velkých měst:
=
městský život jiný než býval, vývoj moderních velkoměst
změnil způsob, jakým lidé uvažují o světě, jak jej vnímají
a jednají spolu navzájem.
Tradiční
společnosti
=
první města 3500 př. n. l - Nil (Egypt), Tigrid a Eufrat (Irák),
Indu (Pakistán).
=
města velmi malá. Největší předmoderní město mimo Čínu byl
Řím.
=
shodné rysy: vysoké zdi (vojenská ochrana, oddělení urbánní
komunity od okolní krajiny), náboženské chrámy, palác,obchodní
budovy nebo veřejné náměstí byla v centru (někdy i centrum
obehnáno zdmi), obydlí elit poblíž centra, méně privilegovaní
bydleli po obvodu. Etnické/náboženské skupiny na hranicích,
oddělujících jednotlivé čtvrti.
=
nespolehlivá doprava v rámci města, žádný tištěný
materiál = veřejné sdělování, silniční systém pro vojenské
účely. Pravidelně cestovali jen vojáci a kupci.
=
města jako centra vědy, kultury, umění. Vliv na zbytek země ale
malý. Většina lidí žila na venkově.
Industrializace
a urbanizace
=
městská aglomerace – souvislá síť větších a menších měst.
Megapolis – velkoměsto velkoměst.
=
1. pol. 18.stol. Velká Británie jako první prošla
industrializací. Industrializace vedle k urbanizaci
(stěhování do měst). Londýn největším velkoměstem - centrum
výroby, obchodu, financí.
=
urbanizace dalších EU měst a USA až později.
=
dnes urbanizace i v rozvíjejících se zemích, těžištěm
procesu urbanizace je dnes rozvíjející se svět.
1950
- pouze 30% obyv. ve městech, 2000 - 47% obyvatel,2030 - 60%
=
v roce 2007 převýšil počet obyvatel měst počet obyvatel venkova
Vývoj
moderního velkoměsta
=rozmach
díky populačnímu růstu, migrace lidí zvnějšku (i mezinárodní
– z chudých oblastí EU do USA).
=
i mezi zeměmi EU, na venkově málo pracovních i jiných
příležitostí, ve velkoměstech finanční a průmyslová moc.
=
rozvoj velkoměst měl vliv i na zvyky a modely chování, vzorce
myšlení a cítění. Dochází k polarizaci názorů na
velkoměsta 1) „to nejlepší z civilizace 2) „kouřící
peklo“ (zločin, násilí, agrese lidí, chudoba).
=
zvyšování míry chudoby s růstem měst > podnícení
prvních sociálních studií.
Urbánní
trendy v rozvinutém světě
=
suburbanizace:
=
USA 50. a 60.léta, lidé se stěhují z centra na předměstí,
rasové důvody (americká předměstí dodnes převážně
bělošská), později do předměstí i rasové menšiny ze střední
třídy. Suburbanizace se týká třídy, ne rasy.
=
Velká Británie, Londýn - suburbanizace mezi světovými válkami.
70.
- 80. léta migrace na předměstí a do „městeček na přespání“
(lidé, kteří dojíždějí do velkoměsta jen za prací).
=
suburbanizace zasáhla jinak muže a jinak ženy.
=
úpadek vnitřních částí velkoměst:
=
odliv vysokopříjmových skupin z centra, v USA úpadek
vnitřních částí, důsledkem růstu předměstí. Důsledkem je
chátrání budov v centrech velkých měst, chudoba,
nezaměstnanost, zločinnost.
=
čím víc se rozvíjí předměstí, tím více rostou problémy
centra.
=
velkoměsta jsou koncentrovaným výrazem sociálních problémů.
=
VB - méně markantní než v USA. Jednou z příčin
úpadku je finanční krize, vláda vyvíjí tlak na místní úřady,
aby omezily rozpočet, konflikty mezi vládou a zastupitelstvy.
=
úpadek centrálních oblastí v VB propojen se změnami
globální ekonomiky. Nedávno industrializované státy mají
levnější pracovní sílu, lákavější pro zpracovatelský
průmysl.
=
pouliční bouře a nepokoje:
=
velkoměsta se stala koncentrovaným výrazem sociálních problémů,
které postihují společnost jako celek.
=
pouliční bouře – neorganizované protesty, zahrnující násilí.
Mohou přerůst v politické protesty.
=
velkoměsta klíčovým místem symbolických protestů, demonstrací,
spojených s etnickým napětím.
=
sociální a rasové důvody, nezaměstnanost,...
=
politické důvody - 1989 náměstí Nebeského klidu - studentské
protesty proti režimu (vojensky potlačeno)
=
přistěhovalectví a etnické problémy - Velká Británie (Londýn
- 1981,1985).
=
pokusy vypořádat se s těmito problémy
> revitalizace
měst.
=
nepokoje mohou vyrůstat ze závažných sociálních a ekonomických
příčin.
=
revitalizace měst:
=
politika revitalizace měst vyžaduje souběžné jednání na mnoha
frontách.
=
v rozvinutých zemích například granty pro vlastníky domů,
daňové pobídky, vládní nařízení.
=
složitý proces - příliš mnoho nepříznivých vlivů.
=
Scarmanova zpráva – pouliční bouře, 1981, nedostatek
koordinovaného přístupu. K radikálnímu zlepšení jsou
nutné vyšší veřejné výdaje.
=
předchozí programy revitalizace - obnova fyzických aspektů
(výstavba)
=
současné programy revitalizace - sociální a ekonomické aspekty
VB
- 1998 regenerační program labouristů – hlavním cílem je
snížit znevýhodnění v nejchudčích oblastech, třeba
zaměřit se na: nezaměstnanost, kriminalita, nedostatečné
vzdělání, zdravotní péče, problémy s fyzickým
prostředím.
=
gentrifikace a urbánní recyklace:
=
„urbánní recyklace“ - nahrazení starých budov a nové způsoby
užívání dříve zastavěné půdy.
=
gentrifikace - renovace budov ve zchátralých čtvrtích pro
vysokopříjmové skupiny a zajištění vybavení a služeb
(restaurace,obchody). K těmto procesům došlo v USA,VB i
v dalších rozvinutých zemích.
Elijah
Anderson
– renovace místa zvyšuje jeho hodnotu, ale málokdy zvýší i
životní úroveň svých současných názkopříjmových obyvatel,
kteří jsou nuceni se odstěhovat.
=
mladí lidé, bezdětné páry a starší páry chtějí být spíše
v centru velkoměst (práce, kultura).
=
souvisí s transformací urbánní ekonomiky od zpracovatelské
základny ke službám. Pro přežití velkých měst je důležité
věnovat pozornost těm, kteří se stali oběťmi těchto
ekonomických změn.
Richard
Sennett
- nutné zachovat „humánní“ podobu města, rozlehlé neosobní
budovy působí na lidi tak, že se uzavírají. Mělo by se usilovat
o vytvoření ulic „plných života“, kontakt s rozmanitými
kulturami. Inspiraci máme čerpat ze starších městských oblastí,
které spojují humánní rozměr, rozmanitost a eleganci.
Urbanizace
v rozvíjejícím se světě
Manuel
Castells:
=
megacity
– megaměsto, jako jeden z hlavních typických jevů
urbanizace. Velikost, prostředník mezi lidskou populací a globální
ekonomikou.
=
megaměsta – koncentrace aktivit intenzivní, přitahují lidi,
slouží jako uzlové body globální ekonomiky (Hongkong jeden
z nejvýznamnějších, spojuje Čínu s globální
ekonomikou).
=
urbánní růst vyšší v méně rozvinutých oblastech světa,
kvůli míře populačního růstu, která je zde vyšší,
doprovázeno častou migrací z venkovských oblastí do
městských.
Výzvy
urbanizace v rozvíjejícím se světě:
=
ekonomické
implikace:
=
příliv nekvalifikovaných dělníků do urbánních center, se
kterým je nucena zápasit formální ekonomika. Neformální
ekonomika pak umožňuje najít jim práci (chudým,
nekvalifikovaným), ale je nezdaněná, neregulovaná, méně
produktivní.
=
tvrzení, že by se měla věnovat pozornost formalizaci/regulaci
neformální ekonomiky, kam se v budoucnu nahrne nadbytečná
pracovní síla.
=
environmentální
vlivy:
=
expandující urbánní oblasti v rozvíjejících se zemích se
liší od těch v industrializovaném světě.
=
problémy jako znečištění, nedostatek bytů, nedostatečná
hygiena, nedostatek pitné vody.
=
vznikají squatterské zóny na okrajích měst, v rozvojových
zemích nově přichozí právě na těchto okrajích měst.
=
favely – nouzové kolonie příbytků na okrajích města (Sao
Paulo).
=
přetížení center těchto měst vede k environmentálním
problémům – málo zeleně, znečištění ovzduší (Mexiko).
=
sociální
dopady:
=
přelidnění, chudoba, přispívá k tomu i nevyvážená
věková skladba (větší procento populace pod 15).
Budoucnost
urbanizace v rozvíjejícím se světě:
=
porodnost vysoká, ale pravděpodobně se sníží, což povede
k postupnému poklesu urbanizace.
=
ekonomická integrace měst – velká města jsou schopna vstupovat
na mezinárodní trhy, vytvářet ekonomické vazby překračující
hranice. Mohou se stát hybnými silami ekonomického rozvoje.
Velkoměsta
a globalizace:
=
před moderní dobou byla města soběstačná, komunikace mezi nimi
omezená.
=
velká města ovlivnila globalizace, učinila je na sobě
závislejšími.
=
tvrzení, že globalizace by mohla vést k odumírání měst,
jak je známe. Některé z funkcí velkých měst je výhodnější
provádět v kyberprostoru (finance, práce z domova).
=
ale naopak, globalizace města mění v centra globální
ekonomiky.
Globální
velkoměsta:
=
o globalizaci se někdy uvažuje jako o dualitě mezi úrovní
jednotlivých států a globální úrovní. Globalizace se
uskutečňuje skrze řetězec světových velkoměst.
=
Saskia Sassen:
globální
velkoměsto
– urbánní centra, která jsou sídlem ředitelství velkých
nadnárodních korporací, mají nadbytek finančních a
technologických služeb.
=
nové charakteristiky velkoměsta: pro globální ekonomiku jsou to
místa, ze kterých je řízená, klíčová pro finanční služby,
které jsou rozhodující pro ovlivňování ekonomického vývoje,
pro nová odvětví jsou centry výroby a inovace, jsou to trhy, kde
se kupují a prodávají produkty ze sektoru financí a služeb.
=
mísí se tu místní firmy a státní a nadnárodní organizace.
=
soupeří spolu, tvoří i propojený systém.
Nerovnost
v globálním velkoměstě:
Saskia
Sassen:
=
růstové sektory nové ekonomiky (marketing, finanční služby,...)
dosahují daleko vyšších zisků než jak je tomu v tradičních
ekonomických sektorech. Platy nejbohatších rostou, mzdy těch, co
například uklízejí, klesají.
=
velkoměsto místem zápasu a konfliktů mezi sociálními skupinami.
Valorizace
– práce, lokalizované v popředí nové globální
ekonomiky, a devalorizace,
práce za scénou.
=
nepoměr schopností dosahovat zisku má negativní dopad na mnohé
stránky sociálního světa. Mizí tradiční zaměstnání
v průmyslu, vytváří se široká nabídka nízkopříjmových
pracovních míst – expanze čtvrtí, kde bydlí nemajetní.
Řízení
velkoměst v globálním věku:
=
urbanizace má tvořivé i ničivé dopady na velkoměsta. Umožňuje
koncentraci lidí, zboží, služeb, příležitostí. Oslabuje ale
soudržnost míst, tradic, existujících sítí.
=
globalizace vytváří prostor, aby velkoměsta i místní vlády
mohly sehrát revitalizující politickou roli.
=
význam velkoměst roste.
=
problémy, jako ekologická rizika a nestálost finančních trhů,
překračují státní hranice. Zároveň jsou ale státy příliš
velké na to, aby v rámci urbánních oblastí řešily
rozmanitost potřeb, proto kde není schopen jednat stát, mohou
jednat místní vlády a městské rady.
Borja,
Castells:
=
existují tři oblasti, v nichž mohou místní úřady při
zvládání globálních sil konat efektivněji:
=
velkoměsta mohou přispívat k ekonomické produktivitě a
konkurenci zvládáním místních podmínek a dovedností, rozvoj
vzdělání, fungující veřejná doprava, dosažitelné bydlení,
vymahatelnost práva...
=
globální velkoměsta mohou zajišťovat sociální a kulturní
intergraci v rámci multietnické populace, setkávají se tu
jedinci z mnoha zemí, s různým náboženstvím a
jazykem.
=
velkoměsta jsou významná místa politické reprezentace a řízení.
Místní úřady, politici mají silnější mandát, větší
flexibilita a prostor než státní struktury. Když je stát moc
daleko, aby reprezentoval specifické zájmy, jsou dostupnější
místní úřady.
=
velkoměsta
jako političtí, ekonomičtí a sociální aktéři:
v EU velkoměsta spolupracují od 70.let, Hnutí EU velkoměst –
50 měst. Některá sestavují strategické plány do budoucna,
místní úřady a občanské skupiny pak mohou podle nich
spolupracovat na renovaci infrastruktury, organizování akcí,...
=
úřad
starosty a primátora:
největší světová velkoměsta se stávají nezávislými,
starostové také, úřad spíše spojen s osobností,
organizace City Mayors.
Závěr:
=
spolupráce mezi velkoměsty nejen na regionální úrovni, města by
měla hrát úlohu i v mezinárodních politických,
ekonomických, sociálních otázkách. Neformální i formální
sítě mezi velkoměsty působí jako globalizační síly.
=
problémy měst jsou součástí širšího kontextu, globální
ekonomiky, mezinárodní migrace,...
0 komentářů